Dotazy k zkonu 137/2006 Sb.

Otázky a odpovědi

RTS, a.s. se dlouhodobě zabývá zadáváním veřejných zakázek. Při této činnosti se setkáváme s řadou dotazů. Na této straně naleznete nejčastější otázky, se kterými jste se na nás obrátili za účinnosti zákona č. 137/2006 Sb.

 

Dotazy podle kategorií

• » Obecná ustanovení, základní pojmy (75 otázek)
• » Předpokládaná hodnota veřejné zakázky (16 otázek)
• » Zadávací dokumentace a technické podmínky (36 otázek)
• » Kvalifikace dodavatelů (64 otázek)
• » Nabídky (podání, posouzení a hodnocení) (58 otázek)
• » Otevírání obálek (10 otázek)
• » Ukončení zadávacího řízení (24 otázek)
• » Námitky (6 otázek)
• » Ostatní (nezařazené) (49 otázek)

 

Dotazy z kategorie: Otevrn oblek

 

Komise v jednacím řízení bez uveřejnění |  27.12.2012

Mohla bych se zeptat, zda je zákonem stanoven nějaký minimální počet členů/náhradníků při jednacím řízení bez uveřejnění? Nebo je to stejné jako u obálkové komise?

Zákon pro jednací řízení bez uveřejnění nestanoví zadavateli povinnost jmenovat hodnotící ani jinou komisi a předpokládá, že jednání, posouzení nabídek a jejich hodnocení provede zadavatel sám. Přesto lze analogicky k ustanovení § 30 zákona (jednací řízení s uveřejněním) dovodit, že zadavatel může k těmto úkonům ustanovit komisi, ale pro ni nejsou zákonem stanovena žádná pravidla. Lze pouze doporučit, aby taková případná komise měla nejméně tři členy a k nim odpovídající počet náhradníků (pro případ neúčasti některého člena) a tito členové, popřípadě náhradníci aby podepsali čestné prohlášení o své nepodjatosti.

Protokol o otevírání obálek na profilu zadavatele |  27.05.2012

Dobrý den, chtěl bych prosím se zeptat či osvětlit §73, odst. 4 zákona č. 137/2006 Sb., ve kterém se uvádí, že „zadavatel umožní uchazečům na jejich žádost nahlédnout do protokolu o otevírání obálek …. Nekoná-li se otevírání obálek podle §72, odst.4 je zadavatele povinen uchazečům bezodkladně zpřístupnit protokol o otevírání obálek elektronickými prostředky….“ Znamená to tedy, že pokud se nekoná otevírání obálek podle §72, odst. 4 (a to je poměrně časté), bude protokol zpřístupněn např. na profilu ? Jaké jiné zpřístupnění existuje ? Proč by měl zadavatel umožňovat opisy, když na profilu by pak bylo k nahlédnutí vše ?

Ustanovení § 73 odstavec 4 zákona se v první s druhé větě vztahuje k procesu otevírání obálek obecně, tedy v případech kdy otevírání obálek standardně proběhne, komise pořídí a podepíše protokol o jeho průběhu a ten předá zadavateli. V takovém případě musí zadavatel umožnit dodavatelům na jejich žádost do protokolu nahlédnout a pořídit si z něj opis nebo výpis. Následné ustanovení věty čtvrté řeší specielní případ, kdy jsou nabídky podány pouze v elektronické podobě. Porotce v takovém případě se otevírání obálek s nabídkami konat nemusí, je zákonem stanovena povinnost zadavatele zpřístupnit takový protokol všem uchazečům. Formu zpřístupnění zákon nepředepisuje, ale je logické, že vhodným místem je profil zadavatele. Přitom nelze vyloučit, že i v případě „klasického“ otevírání obálek s nabídkami, zveřejní zadavatel protokol o otevírání obálek s nabídkami na profilu zadavatele nad rámec svých zákonných povinností a na žádosti dodavatelů o nahlédnutí do protokolu o otevírání obálek s nabídkami je bude odkazovat na profil zadavatele (zde si mohou libovolně pořizovat opisy nebo výpisy). Je možné takovou podmínku stanovit již do zadávacích podmínek, takže žádosti o nahlédnutí do protokolu či žádosti o opisy nebo výpisy z něj budou nadbytečné.

Protokol o jednání komise v případě, kdy je zakázka rozdělena na části |  22.04.2011

Domníváte se, že v případě, kdy je zakázka rozdělena na 3 části (§ 98 ZVZ) a kdy je zadavatelem jmenována jedna hodnotící komise (plnící i funkci komise pro otevírání obálek a komise pro posuzování kvalifikace) pro všechny části zakázky a kdy tato komise na svém jednání postupně činí úkony vždy ohledně všech jednotlivých částí zakázky ( např. nejprve otevírá obálky na 1.část, poté obálky na 2.část a pak na 3.část), že je třeba pořizovat zvlášť protokoly o jednání hodnotící komise pro každou část zakázky nebo je možné sepsat jeden protokol o příslušném jednání hodnotící komise a v něm pouze rozlišit jednotlivé části zakázky ( tzn. např. sepsat jeden protokol o otevírání obálek s rozlišením jednotlivých částí zakázky)?

Dělení zakázky na části, jak jej předpokládá § 98 zákona popisuje stav, kdy veřejná zakázka je podle povahy předmětu veřejné zakázky rozčleněna na části „uvnitř“ jednoho zadávacího řízení (snad s výjimkou odstavec 5, který naopak předpokládá samostatné zadání určité části veřejné zakázky. Pokud zadavatel tedy takové rozčlenění na části provedl a zadal každou část samostatně (tedy pro každou samostatné zadávací řízení), pak přistupuje ke každé části samostatně včetně provádění procesních úkonů a protokolárního zaznamenání jejich průběhu.
Pokud zadavatel zahájil pouze jedno zadávací řízení, v němž popsal rozdělení veřejné zakázky na části a umožnil podat nabídku dodavatelům na libovolný počet částí veřejné zakázky pak úkony činí současně pro všechny části. Tedy otevírá obálky s nabídkami a konstatuje, které části se nabídka týká, jaká je její nabídková cena a zda vyhověla kontrole úplnosti. V protokole o otevírání obálek je pak soupis všech podaných nabídek s identifikací částí veřejné zakázky, které se týkají. Obdobně pak v dalších protokolech lze zaznamenat vše do jednoho dokumentu s jeho vnitřním rozčleněním, ke které části se závěry komise vztahují a dtto i ve zprávě o posouzení a hodnocení. Ustanovení § 98 odstavec 3 zákona, které postup zadavatele váže na každou jednotlivou část znamená, že z evidence a písemných záznamů musí být patrné, které části se zaprotokolovaný údaj či rozhodnutí týká a nikoliv, že by každá část musela mít svůj vlastní protokol.

Spojení protokolů o otevírání obálek a posouzení nabídek |  05.03.2009

Chtěla jsem se zeptat, pokud je otevírání obálek a hodnocení nabídek v jeden den, je možné protokoly - otevírání obálek, protokol o jednání hodnotící komise a zprávu o posouzení a hodnocení nabídek spojit do jednoho - tj. vyhotovit jeden protokol, který bude obsahovat veškeré informace a náležitosti?

Zákon ukládá hodnotící komisi, resp. komisi pro otevírání obálek vyhotovit určité protokoly či zprávy. Lze připustit u jednodušších veřejných zakázek, že všechny procesní kroky proběhnou v jeden den. Je vhodné, pokud jednotlivé dokumenty vymezené zákonem jsou uvedeny samostatně, protože do některých mají právo uchazeči nahlížet, do jiných nikoliv. Pokud by však komise vše uvedla do jednoho dokumentu, který by v obsahu měl všechny údaje vymezené zákonem pro všechny typy protokolů, nebylo by to pravděpodobně vnímáno jako porušení zákona, protože všechny údaje by byly obsahem jednotného zápisu. Přesto doporučujeme v zájmu transparentnosti a následné lepší kontrolovatelnosti pořídit každý protokol samostatně.

Námitky pro zadávací dokumentaci |  09.10.2008

Obracím se na Vás s prosbou o radu v následující situaci. Zadavatel ve lhůtě pro podání nabídek obdržel námitky proti zadávacím podmínkám. Ve lhůtě do 10 dnů pro přezkoumání námitek uplynula lhůta pro podání nabídek a rovněž proběhlo otevírání obálek. Zadavatel po otevření obálek uznal námitky jako oprávněné. Stěžovatel uvedl, že jako nápravu požaduje úpravu zadávacích podmínek (které považuje za diskriminační) a tudíž i prodloužení lhůty pro podání nabídek. Dle našeho názoru tento požadavek nelze splnit, protože lhůta pro podání nabídek již uběhla. Jako jediné řešení nápravy považujeme zrušení zadávacího řízení (jedná se o otevřené řízení) a to dle § 84 2e). Postupoval zadavatel správně? A jak by zadavatel měl postupovat v případě, že lhůta pro podání nabídek by sice uběhla, ale nabídky by do rozhodnutí o námitkách neotevřel? Tj. bylo by oprávněné, kdyby zadávací řízení zrušil, nebo by měl přistoupit k úpravě zadávacích podmínek a prodloužení lhůty, přesto, že byly již podány nějaké nabídky?

Zjistí-li zadavatel kdykoliv v průběhu zadávacího řízení, že některé z podmínek zadání jsou v rozporu se zásadami zákona, pak je jeho povinností takový stav napravit. Právě doba zjištění takového stavu rozhoduje o způsobu nápravy. Před podáním nabídek lze nalezenou vadu odstranit tak, že zadavatel z vlastního podnětu provede změnu v kvalifikačních podmínkách, tuto změnu uveřejní formou opravného oznámení v Informačním systému a přiměřeně prodlouží lhůtu po podání nabídek. Pokud však je vada zjištěna až po podání nabídek, pak nelze postupovat jinak, než v souladu s ustanovením § 84 odstavec 2 písmeno e) zákona zadávací řízení zrušit. Na zadavateli nelze požadovat, aby zadávací řízení dokončil, když v jeho průběhu byl porušen zákon, v tomto případě nesprávnou formulací zadávacích podmínek.

K druhé části otázky pak sděluji, že pokud jsou již podány nabídky nelze lhůtu pro jejich podání prodlužovat, protože tato lhůta již uplynula (není tedy co prodloužit).

Zveřejnění údajů při otevírání obálek |  18.07.2008

V rámci otevírání obálek s nabídkami dle § 71 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách (dále jen zákon) není uvedeno, zda se při otevírání obálek s nabídkami může číst nabídková cena. V předcházejících zákonech o veřejných zakázkách bylo přímo uvedeno, že nabídková cena se při otevírání obálek sděluje. Poruší zadavatel zákon, když bude při otevírání obálek s nabídkami cenu sdělovat?

Ustanovení § 71 zákona definuje v odstavci 9, že komise sděluje přítomným uchazečů identifikační údaje uchazeče a informaci, zda nabídka splňuje úplnost nabídky podle odstavce 8. Tyto údaje zákon stanoví jako taxativní, komise je tedy sdělit musí. O ostatním obsahu nabídky zákon nehovoří, vymezuje tedy co komise musí a dále ani nepovoluje a ani nezakazuje sdělení dalšího obsahu nabídky (jen poznámkou uvádím, že v minulém právním předpise byl uveden výslovný zákaz sdělovat další údaje z nabídek, což současný zákon neobsahuje). Zákonodárce ponechal tedy na zadavateli, resp. na komisi co dále při otevírání obálek s nabídkami sdělí a co nikoliv. S přihlédnutím k ustanovení § 6, kde je jako hlavní zásada zákona definována mimo jiné i transparentnost, je vhodnější, aby komise nabídkovou cenu sdělovala (ale nemusí), protože tím se soutěž stává zcela bezpochyby transparentnější. Zveřejněním nabídkové ceny zákon porušen nebude.

Otevírání obálek ve zjednodušeném podlimitním řízení |  18.07.2008

Otevírají se obálky s nabídkami v zjednodušeném podlimitním řízení veřejně za přítomnosti uchazečů?

Obecně platí, že ustanovení § 71 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách se vztahuje na všechna zadávací řízení, tedy i na zjednodušené podlimitní řízení. Je-li právem uchazeče (viz. § 71 odstavec 7) být přítomen na otevírání obálek, pak i osoba, která podá nabídku v zjednodušeném podlimitním řízení je uchazečem (§ 17 písmeno j)) a má právo být přítomna na otevírání obálek s nabídkami. Zadavatel toto právo nemůže uchazečům odejmout.

Náhrada za člena komise pro otevírání obálek |  28.05.2008

Dobrý den, chtěla jsem poprosit, zda byste mi mohli poradit ohledně komise pro otevírání obálek. Dle zákona musí mít nejméně 3 členy a není třeba jmenovat náhradníky. Jak postupovat v případě, že těsně před otevíráním obálek jeden člen sdělí, že se otevírání nemůže zůčastnit (na otevírání nejpřijde). Mohou v tomto případě otevírat obálku zbylí 2 členové? Jak správně by měl zadavatel v tomto případě postupovat?

Komisi pro otevírání obálek, která má nejméně 3 členy, stanoví zadavatel. Pokud nastane nečekaná událost, která zabrání některému z nich, zúčastnit se otevírání obálek, pak zadavateli nic nebrání stanovit jiného člena komise. A to třeba těsně před plánovaným otevíráním obálek. Neplatí zde totiž povinnost pozvat členy komise 7 dní předem, tak jako je to u hodnotící komise. V případě, že není možné stanovit nového člena komise, pak mohou provést otevírání obálek i zbylí dva členové (viz ust. § 73 odst. 3 zák. č. 137/2006 Sb., které stanoví povinnost podepsat protokol o otevírání obálek všem přítomným členům).

Chybějící adresa na obálce nabídky |  28.05.2008

Dobrý den, chtěla jsem se zeptat zda to, že uchazeč na obálce nabídky neuvede adresu (§ 69/5 zákona č. 137/2006 Sb.) je důvodem pro vyloučení uchazeče.

V případě, že nabídka byla podána včas a zadavatel ji neotevře předčasně (tj. je označena názvem veřejné zakázky), není třeba adresu použít, jelikož bylo podáno včas a nabídka se nemusí vracet. Zadavatel by měl takovou nabídku přijmout, i když obálka není označena přesně ve znění zákona. O skutečnosti, že obálka s nabídkou nebyla řádně označena, může komise učinit zápis do protokolu z otevírání obálek s nabídkami.
Tento formální nedostatek označení obálky by neměl být důvodem pro vyloučení uchazeče.

Bezodkladné vyloučení uchazeče |  04.07.2007

Zadavatel provedl výběrové řízení zjednodušeným podlimitním řízením, zadavatelem jmenovaná komise pro otevírání obálek , která byla zároveň komisí hodnotící vyloučila uchazeče pro nesplnění podmínek zadání. podle zákona č. 137/2006 Sb. §71 odst.10 říká , že zadavatel bezodkladně vyloučí uchazeče....... vyloučení bezodkladně písemně oznámí uchazeči . Co znamená pojem bezodkladně ?
Zadavatel = rada města její zasedání proběhne až za týden po zasedání komise je to bezodkladně ? Může vyloučit jen zadavatel? Nemůže jeho jménem činit komise? V § 74, odst. 1 se mimo jiné říká .......... činí-li hodnotící komise ve vztahu k dodavatelům úkony podle tohoto zákona , platí že tyto úkony činí jménem zadavatele.

Hodnotící komise (popřípadě komise pro otevírání obálek s nabídkami) vyřazuje nabídku, nikoliv vylučuje uchazeče. Právo vyloučit uchazeče přísluší pouze zadavateli a toto právo, popřípadě povinnost, nemůže zadavatel přenést na jinou osobu (§ 151 odstavec 2 zákona – ten sice má na mysli jiný typ osoby, než je hodnotící komise, ale jasně vyplývá, že toto právo nemůže zadavatel delegovat jinam). Pokud se týká ustanovení § 74 odstavec 1, který definuje, že činí-li hodnotící komise ve vztahu k dodavatelům úkony podle zákona, činí je jménem zadavatele, má zákon na mysli jen takové úkony, které ze zákona přísluší hodnotící komisi (zejména vyjasnění nabídek, přizvání dodavatele na jednání komise apod.), v žádném případě nejde o vyloučení dodavatele. Pojem bezodkladně není zákonem blíže specifikován, ale neznamená ihned. Vyjadřuje takovou časovou lhůtu, která je nezbytná pro provedení všech úkonů vyplývajících z organizační struktury zadavatele popřípadě jiných právních předpisů. Znamená, že zadavatel nesmí bez objektivních důvodů oddalovat svoje rozhodnutí o vyloučení. Je-li tedy k vyloučení dodavatele potřebné rozhodnutí Rady města, pak lhůta od vyřazení nabídky do prvního jednání Rady (bez ohledu na to, kolik je to dnů) je nezbytná a pojem „bezodkladně“ ji zahrnuje.